pátek 19. září 2014

Jak jsem válčil se Srbem - den druhý

V relativně dobré náladě se probouzím do dalšího dne. Pravda, klimatizace stále odmítá fungovat (personál se tvářil naprosto zděšeně, že by se v JEJICH hotelu mohlo něco takového přihodit a nejspíš to během několika měsíců i opraví...) a tak přibylo na stěnách několik kravých čmouh - odkazů na kruté komáří boje v průběhu noci. Ale mohlo by být i hůř. Taky že bude...

Jdeme hrát proti Norsku. Norové loni měli velký problém se sestavením týmu a mimo jiné to řešili dvěma českými hráči. Letos se zdají být v lepší formě, ale i tak se na hru těšíme a jsme plni optimismu.

Třetí hra, NorskoMorten Gran, Grey Knights / Space Marines

Hrajeme běžný deploy (Dawn of War), na objectiv v deploy (Emperor's Will) a karty se losují podle počtu kontrolovaných objectivů.
Poprvé hraji proti takzvaným "lednicím". Hlavní síla armády spočívá v pětici Centurionů, kteří jsou maximálně naboostění kouzlama. Hráč nutně potřebuje Invisibility, Gate of Infinity (lednice jsou velmi pomalé, ale díky tomuhle kouzlu se dostane, kam potřebuje a dokonce se může dostat i z boje, ve kterém by nechtěl být), Prescience a Perfect Timing (aby palba byla dostatečně zničující). Takže je to docela dost kouzel, které je potřeba trefit. Morten je nasbíral všechny (neviditelnost na první hod), Perfect Timing měl dokonce dvakrát.
Tušil jsem, že to nebude jednoduché, ale jak prostě nebylo možné doma potkat nikoho, kdo by mi pořádně ukázal, jak se to hraje, tak jsem vůbec netušil, co s tím mám dělat.
Plný deploy, jak to jen Garda umí
Rozhodl jsem se, že využiji možnost začátku a zkusím ostře vyrazit blobem vpřed, když nic, tak aspoň protivníka zdržím.
Měl jsem sám Gate of Infinity, tak to zkusím využít.
Dal jsem rozprostřený deploy, protivník schoval co mohl, něco nechal v rezervách, ale pořád jsem viděl dva dready, jeden z nich by mohl odevzdat first blood.
Dva dreadi v dohledu a dostřelu lascannonů
Warhammer je hra o kostkách. Není to hra o náhodě, ale občas se stane, že vám prostě hody nejdou tak, jak by bylo potřeba. Ono se to jinde vyrovná, není potřeba smutnit. Dovolil bych si říct, že tak jedna hra z šesti bude náročnější na zvládnutí, protože kostky nepřejí. A asi tak jedna hra z padesáti bude tak strašná, že prostě nezvládnete udělat nic. Vůbec nic, protože o cokoliv se pokusíte, to se nepovede. Takovouhle hru je potřeba si užít, protože vás karma odmění někde jinde (zdravím Mouku! :) ).
Tahle moje hra spadla do té první kategorie a mělo mi to být jasné hned.

V mé první psychické fázi jsem seslal onu GoI, dvě šestky na peril, jednička na druh perilu, a dvě šestky na nasložený leadership. OK, odevzdávám first blood a slay the warlord první kostkovou akcí.
No aspoň se mi tedy daří to kouzlo a jednotka se teleportuje na správné místo, kde získám kartičky za kontrolovaný objective a Behind enemy line.
Blobík už je na svém místě, ale bez inkvizitorky a několika vojclů
Ve střelecké fázi odstřeluji no cover rozkazem dreada, ale jen mu sundám dva HP. Nic extémně zajímavého, Wyverny nemají na co střílet, tak je odsketrovávám na zadek jednoho razoru, kterému nakonec sundám jeden HP.

Mortenovo první kolo, nějaké pohyby, stara vyleze z bastionu. V psychické fázi bez problémů nahodí všechna kouzla a přes GoI se posune na správný dostřel k mému blobu (ten teleportovaný) a vším to do něj otočí. Zůstane tuším pět gardistů, battle leader a kněz. Tolik k mému útočnému záměru.
V každém razoru/rhinu je jeden Mystic, který funguje jako maják. Takže GoI je pak bezpečná-
V mém kole zkusím zbytkem blobu nabrat jedno rhino za kopcem, ale nedoběhnu. Ale budu vázat staru ještě jednu střelbu.
Co k tomu dodat, prostě nedoběhli... A jestli vás zajímá, proč je ta levá Wyverna natočená zadkem, aby na ní dread na levém křídle mohl lépe střílet, tak to vám hned vysvětlím. Protože jsem debil. Nic jiného mě nenapadá.
Konskripti se posouvají do pozice, kde budou vázat střelbu a pak zkusí odchytit dreada na levém křídle a zůstat s ním do konce věků.
Ještě dělám nějaké minoritní pohyby, abych byl blíž objectivům a postřeluji dredy.
A také samozřejmě řeším logický problém, jak blastama cílit jednotku, na kterou se nedá střílet blastama (čti stara s neviditelností). Řešení je jednoduché. Najdu nejbližší razorback a od něj navádím odskoky. Padá mi to nehorázně a když do jednotky narvu asi deset woundů, tak se Morten netváří nadšeně. Failne tři save a hned je o jednoho centuriona méně. Bohužel se Morten poučí a už si dává větší pozor, kam hochy staví.
Dává je dál od razoru a dreda, ale neuvědomuje si, že na roh bastionu to půjde zaměřit taky...
V následujících kolech mi dorazí blob s charaktery a pak vymaže tanky. Tam teda čumím já. Z 20 střel protlačí 8 šestek na wound. Ano, má na vše přehozy, ale i tak je to opruz. Stačilo o jednu méně....
Takže jsem o další kill point lehčí a pak ještě příjdu o Wyvernu než dreda odchytím konskriptama.
Centíků už je zase o jednoho méně a Coteaz má poslední život. Dread je odchycen, ale samo že stihl odpálit Wyvernu...
Já odpálím jeden razor a odpařím posádku, zabiji jednoho a pak druhého dreda.
V pátém kole končíme, obranný blob je solidně prořídlý, ale tři lednice jsou už výrazně menší hrozba. Všichni jeho psykeři jsou na posledním životě, holt jsem potřeboval trošičku víc štěstí...
Můj objectiv scorují tři různé jednotky. Fakt jsem se té palby bál.
Na hlavní objectivy máme remízu, na karičky vede krapet Morten a na KP samo také.
Odnáším si sedm bodů a sakra hodně zkušeností.

Problém je ale v tom, že zbytek týmu je na tom podobně jako já. Jana tedy slíbený norčí kožich nedostane. To zas bude doma céres...

Udělám malou odbočku k systému misí. Dřív jsme byli zvyklí na vrstvené mise, kdy byl nějaký primární úkol, pak sekundární za méně bodů a pak třeba ještě něco (KP) na doplnění. Tentokrát to na ETC bylo postaveno jinak. Každá mise sestávala vždy ze skórování objectivů na konci hry, z průběžného získávání bodů pomocí karet (maelstrom), pomocného hodnocení (First Blood, ...) a pak Kill Pointů. Což už je dost široké portfolio možností, jak alespoň něco zahrát. Přikládám odkaz na tabulku, kde jsou všechny mise popsané. Tenhle systém považuji rámcově za velmi dobrý. Hra se rozvíjí ve více směrech a je mnohem zábavnější, než prostá snaha stát na konci na správném místě. Nemluvě o vytloukané, ale to už jsme opustili fakt dávno.

Ale pojďme zpět do přeplněné tělocvičny. Rychta od Norků nám náladu nezvedla a zcela nás doráží zpráva, že pokračujeme v severské eskapádě a vyfásli jsme Finy. Finy? Po dvou prohrách Finy? No, chlapci dostali v druhé hře tuším Polsko, které z nich vymlátilo duši a ve třetí hře se jim něco zásadního nepovedlo a prohráli taky. No a teď si na nás napraví náladu... ach jo.
Finové jsou definitivně na jiné úrovni než my. Mají to víc nahrané, lepší listy a i pravidla znají lépe. Alespoň já jsem párkrát dohnám do kouta tím, že prostě novou edici načtenou a nahranou nemám ani zdaleka tak dobře, jako můj protivník.

Letím předhozen do páru a bere si mě tyranidí hráč. Jsem překvapen. Ale brzo mi dojde, že se holt mám zase naučit něco nového. A jdu si vybrat antimawločí stůl....

Čtvrtá hra, Finsko, Jouni Haavisto, Tyranids

Jedeme na běžný deploy a budeme hrát o Relic. Maelstrom kartičky se dolízávají do tří, ty na zabírání objectivů nejdou zahazovat a navíc vám je může sebrat a využít protivník.

Tyranidi dostali posledním kodexem dost těžkou ránu. Popravdě jsem nebyl schopen vymyslet nic, co by fungovalo. Tenhle list, proti kterému budu hrát jako funguje. Myslím, že to není žádná sláva a celé je to postaveno na létajících pevnostech kombinovaných s mawločíma bombama. Je potřeba to hrát na maximální damage potenciál bez ohledu na svou bezpečnost.
Jak vidíte, tak jsem se poučil a můj anti-mawlok deploy se výrazně zlepšil.
Opět se mi daří jít do bitvy jako prvnímu. Rozvinu se v deployi abych minimalizoval prostor na templáty a obsadím patra všech ruin. Konskripty plánuji poslat pro relik a útočný blob si nechávám v rezervách, aby pořešil protivníkův týl.
Tělo na tělo, křídlo na křídlo
Jouni dle očekávání nechá v rezervách vše, co nemá křídla (vyjma Venothropy, která je v baráku). A křídlatci udělají kolem bastionu takový pěkný chumel.
V mém prvním kole laxně pohnu konskriptama. Prostě jsem měl zvednout prdel a pořádně si přeměřit, kdo na mě z tyranidů dostřelí. Jinak řečeno, hned v prvním kole dělám chybu, která mě nakonec bude stát hru.
Prescience a no cover rozkaz sundají pomocí lascannonů čtyři woundy z první slepice a Wyverny to dořeší. O jednu Cronu méně a mám první krev.

První kolo Tyranidů a Jouni chytře koncentruje střelbu na konskripty, že se prostříli až ke komisaři a ten samo nepřesune dostatek woundů. Panáčci v oranžovém zvesela nesloží morálku a mizí ze stolu. Naprosto zbytečné.
No, tady už konskripti nejsou :(
Já pokračuji v přesunu rhina s vlky. Bohužel mi nepříjdou rezervy a do létajících nidů se už stříli výrazně hůř.
Všichni nidi na stole, kromě trojičky warriorů.
Myslím, že v druhém kole se vynoří jen jeden Mawlok. Udělá mi nejaké ztráty a zůstane na místě. Coteaz na něj zaměří palbu a pak ho ve svém kole naberu. Jestli se nepletu, tak ho sundám na poslední život, ale zabiji ho až někdy na konci bitvy (Hit and Run).
On čistí můj týl, já jeho. Wyverny jsou v háji, ale taktéž jeho ripper swarms.
To, co se mi velmi dobře daří je takřka okamžitě vypařit trojičky swarm, které se vynoří na reliku a objectivu. Wyverny jsou na tohle jak dělané.
Blob se vynoří u bastionu, který přestaví na gril a Venothropa vyletí komínem. Někde cestou ještě problikne Lictor, ale protitanková střela ho vynese mimo stůl ani nemrkne.
Harpije v levé části je do devíti palců od inkvizitorky a já mám Cleansing Flame. Puf! A dolů dopadnou jen ohořelé blány. Neskutečně silné kouzlo!
Tyranti dělají co můžou, ale ač to na fotkách nevypadá, tak kromě zničených Wyvern nemám žádné podstatné KP ztráty. Coteaz má kolem sebe ještě dost gardistů a velení jsou rozlezlá po třech patrech, tak se blbě zabíjí templátama. Navíc nidi jsou velké mrchy a né všude se vejdou.
Je to takové prázdnější. Hunteři solidně decimují hormíky.
Závěr bitvy se ale odehrává na středu, kde vlčí smečka ogriluje hormagaunty. Pak je jimi nabrána, ale docela hodně jich zabije než si bouchnou (les je les a já nidí slabiny znám dost dobře). A pak ukážu, že umím i dobře sejvovat. Tuhle partičku už nepustím a postupně je zredukuji na posledních pár modelů. Důležité (v mých očích) je, že nemůžou zvednout relik. Tyranti sesednou a chtějí jít do boje, ale končí nám hra.
Mawlok ještě vyrábí nějaký KP, Tyranti rozbijí Rhino a pak se přesunou na pomoc posledním několik hormagountům. Ale problém je v tom, že warrioři doběhnou do dostatečné blízkosti od reliku.
Mezitím zabiji harpiji a dorazím jednoho Mawloka, ale už nemám dalekonosnou střelbu. Jeden tank je zničen na trapnou šestku, ale vcelku pohoda.

Jouni nahrál něco víc na kartičkách, já zase na KP. Máme z toho čistou plichtu, relik nikdo nedrží. No a pak mi je vysvětleno, že v sedmé edici je relik zcela běžný objectiv, který není potřeba držet, ale stačí ho scorovat (jeden warrior je v těch potřebných třech palcích). Volám Gorana, ten čumí jak já, chvilku to řešíme s rozhodčím, ale je to prostě tak. Rázem prohrávám 7:13.
Pamatujete si na mé konskripty? Kdybych si nenechal zabít komisaře, tak jsem posunul relik do mého týla, kde bylo dostatek objective secure jednotek a nebylo by co řešit. Sakra, štve mě to. Dalo se to zahrát mnohem lépe.

Zbytek týmu pohořel podobně. Ale vcelku se to dalo očekávat. Je pech, v této části turnaje potkat tým, který je tak výrazně lepší. Jsme zruchaní a razíme na hotel, něco pojíst a padnout na vrzající postele. Snad bude zítra líp.

Žádné komentáře:

Okomentovat