neděle 23. října 2011

Thunderhawk Gunship část. 2.

Zdravím přátelé.

Děkuji tímto Jindrovi že mě nechal přispívat do svého blogu, kde již jednu část o TH rozvedl.
Jindra Vás tedy již stručně seznámil s obsahem menší krabice od banánů.
Musím říct že přebrání krabice a následně její přehrabání v klidu doma byla veliká radost. Obrovské pytle s díly nebraly konce.
Byl to mnohem lepší pocit než zaplacení TH u kterého jsem málem vykrvácl. Naštěstí mi v tomto pomohla moje žena, která pomyslné ANO odklikla za mě (tohle jí jde velice dobře:-D) ale o tom se už bavit nebudeme. Ten okamžik je passé a zapomenut. Teď už jen to veselé.

Hodně jsem čerpal inspiraci z video blogu tohoto člověka. Dost rad je užitečných a poskytne to představu o postupu práce.
http://www.youtube.com/watch?v=DtV6Yl7aimw

Jiř první večer jsem s pomocí štípaček a pilky očistil cca 3/4 dílů. Práce šla díky měkkosti resinu dobře od ruky.
Tento víkend jsem během návštěvy tchýňových dočistil zbytek a pustil se do detailního začišťování.
Pohled na všechny díly...napočítal jsem jich něco přes sto.

Ačkoliv odlitek je mimořádně kvalitní (na poměry FW), díky rozmernosti modelu bylo práce opět na celý večer. Celková váha nálitků je přesně 1kg. Radši si nepředstavovat kolik modelů by z toho mohlo být.
Nálitka původně odpilované pilkou byly příliš rozměrné na nůž nebo šmigl, proto jsem použil brusné kameny do akučky a frézku. Na malé otáčky zcela ideální nástroj, který jsem i přes jeho "jedovatost" použil i při dalším začišťování.


Po vzoru jiných blogů jsem se jako první pustil do rovnání dílu horkovzdušnou pistolí. Chtěl jsem užít fén, ale tchán se mi vysmál a půjčil mi tuto horkovzdušnou pistoli, která má až nebezpečně velký výkon. Pár vteřin na plný výkon stačilo aby se resin značně rozpálil a začal se prohýat jako papír, takže pěkně opatrně na max. 2 stupeň ze 3 a z dostatečné vzdálenosti.

Dle doporučení jsem ohřátý díl hned po narovnání  chladil v kyblíku se studenou vodou, ale zjistil jsem že se mi díly po vychladnutí kroutí ještě více než byl původní stav. Proto jsem je nechal vychládat postupně a bylo po problému.
Zde je díl před rovnáním.
 A zde po srovnání a ochlazení ve studené vodě - zkroutil se ještě víc

Vyrobil jsem si proto dřevíčko jako vzpěru kterou jsem nahřátý trup držel ve správné pozici
Uříznout ho nebylo jednoduché, protože požadovaný rozdíl šířky činil pouhý jeden milimetr.

Letadlo již začíná po složení 3 dílů nabývat tvaru:-)





Největší problém tvořil zadní horní díl, který je opravdu masivní a rovnání horkem šlo velice špatně. Trochu taky pomohlo zapilování drážek.
Do teď mě trápí mezera mezi zadním horním a předním horním dílem.
 Ještě tam je?  Ano, pořád, ale menší! Sviňa

Další na řadě byly křídla. Dlouho jsem čistil a piloval, než mi došlo že mezera mezi nimi a trupem bude již trvalá a ke slovu po slepení přijde stuffa. NAštěstí mezera nebude příliš vidět, protože bude krytá horním dílem, jde spíše o stabilitu a pevnost.
Inspirován video blogem jiného člověka jse mjako pin na křídla užil ramínko na šaty, k obtisknutí tyčky zase ženin lak na nehty.





Začíná to již vypadat slibně, že?
Celá práce se odehrává tento víkend v tcháňově dílně. Myslím, že bez jeho profi vybavení bych to dokupy buď nedal, nebo by vše trvalo neúměrně dlouho.
Zde pohled na celý bordel:-)

Další na řadě byl čumák letadla. Pistolí jsem přitvaroval kryt kabiny, pilníkem celý nos přilícoval k trupu a orousil čelní assault rampu aby seděla. Nyní jde klopit vcelku dobře. Uvidíme co s ní provede nabarvení. Jistě ale přijde na magnety.




Dost jsem již dopředu přemýšlel nad uchycením nosné tyče a jako nejlepší mi přijde železná tyč (našel jsem dostatečně pevnou o síle 6mm), kterou uchytím do vlepeného dubového bločku uvnitř trupu.
Na jiném blogu jsem viděl jak nepodepřená nosná tyč ohla resin okolo vstupu - myslím že to bylo u Tauského lítatka, které je několikanásobně menší. U TH by to byla jistota. Tchán mi během pár  vteřin ono tvrdé dřevo přiřízl a bylo hotovo:-)


Navrtání provedu až po vlepení. Což byla poslední práce dnešního dne. Jaké lepidlo použít??
Potřeboval bych takové, které drží (překvapivě:-)), které nepotřebuje díly přesně přiložené, které zatuhne až po cca minutě abych měl čas doladit pozici dílů  a aby zase neschlo příkiš dlouho. Na obrázku mám lepidla na ozkoušení. Testuji je na odřezcích resinu, kterých zbylo dost a dost...
Vaše rady ohledně lepidla a další postřehy velice rád uvítám!

Žádné komentáře:

Okomentovat